Smrt v Muzeu: unikátní výstava a jí podobné

S otevřením nové budovy Národního muzea přišla Celá řada unikátních výstav, které jsou pro Českou republiku možná typičtější, než kdekoliv jinde v Evropě a také díky tomu nalákala Smrt v muzeu tisíce návštěvníků během roku 2015 až 2016, kdy byla výstava k dispozici ke shlédnutí. Nicméně toto ohlédnutí za touto unikátní výstavou pouze ukazuje na to, že v rámci české kotliny je právě toto unikátní a téma, který je v mnoha ohledech tabu, v umění českém a středoevropském zajímavou lahůdkou. 

Smrt jako unikátní téma českého umění 

Z pohledu českého umění je možné smrt najít opravdu v různých aspektech, a to ať už z gotického umění nebo v moderním umění. Riskovat se smrtí rozhodně mnohem nebezpečnější než menší míra rizika na online kasinech, které jsou také v rámci České republiky velmi oblíbené a v rámci kterých nejvyhernejsi automaty velmi často zabíhají do stejného tématu, ať už přes fantasy nebo hororové herní tituly. 

Ale zpět k umění. Smrt v Muzeu byla v roce 2015 unikátní výstava, která v sobě čítala stovky exponátů, mnohé dobové, jiné zcela unikátní od lebek až po popravčí meče ze 17. století. V Českém umění najít právě takovéto exponáty také dnes, a to například v Kostnici, která se nachází v Kutné Hoře nebo v hladomornách, které jsou velmi často součástí českých hradních a zámeckých památek. Samozřejmostí je také Pražský orloj nebo kolekce starých mistrů v obrazárně Národní galerie – ačkoliv tedy již tato výstava skončila, její stopy najdeme po celé České republice. 

Cyklus výstav Smrt v Muzeu 

Tento cyklus měl celkem 7 částí a byl tak dostupný v sedmi různých budovách Národního muzea a Národní galerie, Do kterých je možné získat například přístup také zdarma využití předplatného, které je v současné době službou Národního muzea i Galerie hlavního města Prahy. Tento cyklus byl rozdělen na veškeré fáze, které mají svou spojitost se smrtí a které jsou historicky velmi důležité pro vývoj lidstva ať už se jednalo o pohřebnictví nebo o způsob, jakým bylo o mrtvých přemýšleno, jakým způsobem byly připravováni na svou další cestu, ale také jaké byly zvyky ať už ty pohanské, nebo ty keltské a zvyky Koruny české. 

Herní automaty, například Juicy Fruits slot, mají své jednotlivé fáze hry, kterými hráči postupují kombinováním symbolů. Stejně je možné kombinovat fáze této výstavy, a to v níže uvedeném schématu.  

SMRT KMOTŘIČKA 

Jakým způsobem se v historii pomýšlelo o smrti a kdo ve zvyklostech a mytologii pohanských zvycích přinášel smrt, o tom byla výstava první části, která se nacházela V Českém muzeu hudby a která nezapomínala na slavné rekviem, včetně toho, které vydal Antonín Dvořák. 

ONEN SVĚT 

V Národopisném muzeu Praha se naopak výstava zaměřovala na to, jak je pomýšleno o tom, co člověka po smrti čeká. Výstava zahrnovala liturgické knihy, spisy, kroniky, ale také ornamenty, které se v dávných dobách ukládaly do hrobů – ať už se jednalo o chudé hroby, nepojmenované nebo naopak šlechtické. 

RITUÁLY SMRTI 

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur se zaměřovalo z cyklu této výstavy na rituály smrti, které jsou unikátní pro své různé geografické a regionální kultury. Jiné kultury najdeme na našem území, jiné zejména poté v Asii, Africe nebo Austrálii. V této části výstavy však nešlo pouze o to, jakým způsobem probíhaly posmrtné rituály, ale také například o to, jakým způsobem se v dávných dobách pečovalo o nemocné, a to nejen v zemích Koruny české, ale také například v arabském světě nebo na dálném východě. 

SMRT A SMRTELNÉ SLASTI 

Hlavní dva cykly této výstavy byly umístěny do tehdy nově otevřené budovy Národního muzea, která se nachází na Václavském náměstí. Zde bylo možné se podívat na unikátní exponáty, ať už dochované lebky, kostry nebo unikátní předměty, které měly svou spojitost s rituálem smrti, oslavování nebožtíků, ale také pamatováním na mrtvé a zesnulé. 

SLAVNÉ POHŘBY 

Unikátní část výstavy se poté dostala na Národní památník na Vítkově, který má pro českou historii velký význam a kde se nachází také symbolický hrob neznámého vojína. Právě zde bylo možné se podívat na slavné pohřby ať už se jednalo například o Karla IV, pohřby prezidentů, slavných osobností, ale také českých králů a královen. 

BRÁNY SLÁVY A NESMRTELNOSTI 

V Lapidáriu se poté nacházela poslední část této výstavy, jejímž kurátorem byl Vítězslav Kuželka a kde se nacházely mnohé dobové testamenty, liturgie, ale také grafiky a umělecká díla se zaměřením na téma nesmrtelnosti a posmrtného, ale také blahoslaveného života. 

Závěrem 

Smrt je nedílnou součástí života, a právě na to se v těchto unikátních sedmi cyklech zaměřovala slavná výstava Smrt v muzeu, která ve více než šesti budovách Národního muzea včetně unikátní a tehdy nově otevřené budovy na Václavském náměstí nevychvalovala aspekt smrtí nebo požitkářství, naopak se na smrt dívala zcela věcně, a to z mnoha úhlů pohledu – od toho uměleckého až po rituální nebo náboženský.